Zdravé vnitřní prostředí

Málokdo si uvědomí, že 90 % svého času trávíme uvnitř budov, což je samo o sobě důležitým argumentem pro požadavek zdravého vnitřního prostředí, které zásadním způsobem ovlivňuje naše zdraví, psychiku i výkonnost. Uvědomujeme si nutnost vytvářet takové budovy, které budou šetrné k životnímu prostředí, a dodrží všechny principy zdravého prostředí pro své uživatele. Obrat k zdravému vnitřnímu prostředí budov vnímáme jako trvalou udržitelnost druhé generace.

Aspekty vnitřního prostředí

Kvalita vzduchu

Hladina CO2 pod úrovní 1500ppm,
optimální vlhkost 50-60 %

Číst více

Kvalita vzduchu

Kvalita vzduchu má velký vliv zejména na naše zdraví a pocit komfortu uvnitř budov. I zde jako u tepelné kvality je úzká souvislost s provozováním budovy, které by ve výsledku mělo vést k energetickým úsporám. Velkým pomocníkem optimalizace kvality vzduchu je automatizace budov.

Základními kvalitativními parametry jsou:

  • Koncentrace CO2
  • Optimální vlhkost vzduch 30 % - 60%
  • Prachové částice
  • VOC (těkavé organické látky)
  • Celkové množství biologických částic
  • Celkové množství hub a plísní

V situaci, kdy v budovách není správně nastavená a udržovaná vzduchotechnika či se nedostatečně větrá, se mohou častěji vyskytovat jevy jako jsou bolesti hlavy, únava, suché sliznice, onemocnění cest dýchacích a onemocnění pohybového aparátu.

Jak udržovat správnou kvalitu vzduchu:

  • Provětráváním celého prostoru
  • Eliminací přímého proudění vzduchu na části těla
  • Rovnoměrným prouděním vzduchu
  • Kapacita přívodu vzduchu by měla odpovídat kapacitě odtahu
  • Kontinuálním měřením základních veličin
  • Občasným měřením doplňujících parametrů
  • Vyhodnocováním naměřených parametrů a plánováním úprav
  • Důrazem na údržbu a čištění
Kvalita vzduchu

Tepelná kvalita

Příjemná teplota s ovládáním proudění vzduchu.

Číst více

Tepelná kvalita

Tepelný komfort člověka je jedním ze zásadních aspektů, které určují celkovou kvalitu vnitřního prostředí budov a významně určují produktivitu a nemocnost jejich obyvatel. Udržování optimální tepelné kvality zároveň úzce souvisí s kvalitním a efektivním provozováním budov, které přispívá k energetickým úsporám.

Ač tepelný komfort vychází ze subjektivního hodnocení, kdy popisujeme, jak jsme spokojeni s tepelným prostředím optimální teplota v interiéru by měla být 22 stupňů celsia a v letních měsících 26 stupňů celsia. Pokud se odchýlíme o 2 tři stupně od těchto hodnot rapidně klesá koncentrace a celkový komfort uživatelů budov u více jak u 5 % uživatel budov. Pokud zachováme hodnoty 22 stupňů a 26 stupňů v letních měsících nespokojenost s tepelnou kvalitou prostředí pociťuje pouze 5% uživatelů budov.

Tepelný komfort ovlivňuje vedle teploty také proudění vzduchu. Člověk by neměl být vystaven přímému proudění vzduchu například z klimatizace nebo průvanu, které způsobují nemoci pohybového aparátu a dýchacího ústrojí.

Na teplotní komfort má vliv následujících šest faktorů; některé jsou osobní, jiné jsou dané vnějším prostředím:

  1. Teplota vzduchu
  2. Střední hodnota záření
  3. Rychlost proudění vzduchu
  4. Vlhkost
  5. Oblečení
  6. Míra fyzické zátěže
Tepelná kvalita

Světelná kvalita

Dostatek denního světla, vhodné umělé osvětlení a jejich vzájemná vyváženost přináší kvalitní spánek a úlevu pro oči.

Číst více

Světelná kvalita

Světlo je pro život zcela elementárním faktorem, bez kterého bychom nemohli žít. Po celý den ovlivňuje výkon, zdraví i celkovou psychiku. Denní světlo řídí naše biorytmy, vyplavování hormonů v těle a má tak vliv na téměř všechny životně důležité procesy. Jinými slovy tělo využívá světla jako živinu pro metabolické procesy, podobně jako vodu nebo potravu.

Nehraje však roli pouze dostatek světla, ale i jeho charakter – zda se jedná o světlo přirozené nebo umělé. Ideální je přístup uživatelů budovy k dennímu světlu, jehož barevné spektrum se na rozdíl od umělého osvětlení během dne mění. Právě tyto změny barevnosti spektra určují náš biorytmus, říkají nám, kdy je čas spát a kdy být aktivní. Pokud máme nedostatek denního světla, projeví se to nekvalitním spánkem a špatnou náladou. Nekvalitní světelné podmínky také způsobují bolesti očí, hlavy a celkovou únavu. Správné světlo naopak přináší vyšší výkonnost, menší chybovost, prevenci pracovních úrazů i nižší podíl pracovních neschopností.

Někdy však přirozené světlo nestačí nebo je ho naopak příliš a je třeba jej stínit. Je tedy nutné nalézt optimální nastavení, při kterém nedochází k nedostatečnému osvětlení, přesvětlení ani odleskům od odrazivých ploch, které člověka obtěžují.

Světelná kvalita

Akustika

Prostředí bez rušivého hluku.

Číst více

Akustika

Mezi požadavky na zdravé vnitřní prostředí patří i tzv. akustická pohoda. Člověk se dlouhá tisíciletí vyvíjel v přírodě, kde využíval sluch k orientaci a přežití a dodnes automaticky zaměřujeme pozornost směrem, odkud slyšíme hluk. Hluk na uživatele budov působí jako významný stresor, způsobuje, že se v budovách cítíme nekomfortně, ovlivňuje naši koncentraci a míru chybovosti. Nadměrný hluk může také způsobit nespavost, bolesti hlavy, zvracení, žaludeční vředy, vyšší krevní tlak, zvýšenou náladovost, a dokonce i impotenci.

Co je to vlastně hluk? Často se jedná o subjektivní pocit, nicméně je definován mimo jiné i nařízením vlády, které stanovuje pro pracoviště, kde vykonáváme tvůrčí nebo duševní práci náročnou na pozornost a soustředění, hygienický limit hluku 50 dB. Speciální vyhláška pak upravuje limit hluku i ve vzdělávacích zařízeních podle jejich účelu.

Ruší vás hluk a chcete situaci řešit? Samozřejmě je nejlepší, když se dbá na akustické řešení již od samého počátku návrhu. Pokud se ale řešení nehledalo již při plánování projektu, existují i varianty, které lze implementovat později. Jedná se například o akustické podhledy, akustické obklady, nástěnné panely, ale i závěsy, rostliny či koberce. Kvalitní řešení pomůže zlepšit pociťovaný komfort v prostředí, odstraní ozvěnu a zlepší srozumitelnost řeči.

Akustika

Ergonomie

Správně ergonomicky řešené interiéry, zohledňující biomechaniku lidského těla tak, aby nedocházelo k jeho jednostrannému přetěžování.

Číst více

Ergonomie

Velký podíl na zdravém vnitřním prostředí má ergonomie a s ní související aktivní design. Cílem ergonomie je zjednodušeně řečeno optimalizace postavení člověka v podmínkách budov tak, aby mohl zaujímat pohodlnou polohu a podávat co nejlepší výkon.

Obecně lze říci, že správně ergonomicky řešené budovy zohledňují individuální vzdálenosti, výšky a úhly každého uživatele. Při špatné poloze se totiž nadměrně zatěžují zádové krční a ramenní svaly a vznikají tak bolesti krční páteře nebo bolesti v kříži. Správně ergonomicky řešené interiéry mají umožňovat jejich uživatelům dynamické změny poloh. Tím je podpořena látková výměna a nedochází k dlouhodobému jednostrannému zatížení. Zlepšuje se tak nejen zdraví, ale i pohoda a výkonnost.

Správná ergonomická řešení zohledňují člověka jako skutečného uživatele prostoru. To především znamená, že bere v úvahu biomechaniku lidského těla a prostor jí uzpůsobují. Z dlouhodobých výzkumů vyplývá, že právě onemocnění páteře a svalů jsou nejčastějším důvodem pracovní neschopnosti. Ergonomie se tak významným způsobem podílí na produktivitě práce. Optimalizovat pracovní prostředí z ergonomického hlediska znamená být na správné cestě ke zdravější a produktivnější kanceláři.

Prostor budov by měl zároveň člověka vybízet k pohybu k čemuž slouží aktivní design a odstraňování barier v prostoru.

Ergonomie

Biophilie

Využití rostlin a přírodních materiálů v interiéru člověka přirozeně pozitivně stimulují, zvyšují jeho koncentraci a kreativitu až o 12 %.

Číst více

Biophilie

Biophilie v architektuře znamená propojení budov a lidí s přírodou, což obecně podporuje wellbeing, snižuje riziko deprese, dodává energii a má vliv i na imunitní systém - pacienti stráví v nemocnicích o 8,5% méně času, pokud mají pokoje s výhledem do parku. Biophilie, vedle výhledů do přírody, znamená užívání přírodních materiálů a rostlin v interiéru i exteriéru budov. Biophilie podporuje náš kognitivní systém, takže má vliv na kreativitu, soustředění i kvalitu práce s informacemi v zaměstnání i při studiu – zaměstnanci zažívají méně stresu, absence v budovách bez prvků přírody je vyšší o 10%. Velkou roli hraje též množství denního světla, otevřenost prostoru, přírodní nepravidelné tvary, barvy nebo vůně. Průzkumy ukazují, že studenti se učí o 20% rychleji, pokud mají v učebnách přirozené osvětlení. Biophilie prokazuje naši spjatost s přírodou, používání přírodních materiálů v interiérů, jako je například dřevo, na člověka působí přirozeně příjemně, a navíc jsou netoxické a recyklovatelné.

Biophilie

Wellbeing

Prostředí na člověka působí nejen fyzicky, ale ovlivňuje i to, jak se cítíme a jsme spokojení. Wellbeing snižuje stres, povzbuzuje kreativitu a kognitivní funkce.

Číst více

Wellbeing

Tato kategorie zdravého vnitřního prostředí je velmi komplexní a v mnohém se prolíná s ostatními kategoriemi. Wellbeing je souborem jednotlivých vlivů, které působí na člověka tak, aby se cítil uvnitř budov dobře a spokojeně, což podporuje zdraví a psychickou pohodu. Wellbeing pomáhá utvářet prostorový koncept budovy, design interiéru i jeho barevná škála. Wellbeing uživatel budovy podporuje i aktivní design nebo-li to zda budova podporuje pohyb. Svou roli hraje i zdravé stravování a občanská vybavenost okolí budovy.

Wellbeing

Lokalita

Dopravní dostupnost, občanská vybavenost. Snížení uhlíkové stopy a větší komfort.

Číst více

Lokalita

Na zdravé vnitřní prostředí budov má vliv i lokalita, ve které se budova nachází. Důležitá je občanská vybavenost, úroveň služeb v okolí, dobrá dopravní dostupnost, stejně jako dostatek zeleně. Pokud je budova v rámci města dobře umístěna, zvyšuje se tak nejen uživatelský komfort, ale zároveň se tím snižuje i její uhlíková stopa.

Lokalita

Kontaktní formulář

Máte zájem o konzultaci k některému aspektu vnitřního prostředí, napište nám.